SLUNEČNÍ SOUSTAVA A ZEMĚ 2007

Zánik planet

Na počátku bychom si měli povědět, že z objektivního hlediska existuje pouze málo způsobů, jak by mohla planeta popřípadě zakončit svojí existenci, ale z teoretického pohledu by takovýchto příčin mohlo býti více. Vždy proto uvedu, jestli se bude jednat o seriózní teorii či spíše o sci-fi. Dále zde nebudu brát v úvahu vymření života na planetě, protože pro tento případ by stačily i mnohem "menší" katastrofy, než zde uvádím.

Pohlcení planety mateřskou hvězdou - seriózní

Toto je jeden z mála případů, ke kterým může (a většina planet takto skončí) skutečně dojít. Jelikož je planeta oběžnicí své mateřské hvězdy, na které je životně závislá musí společně s hvězdou i "umřít". Na konečném zániku planety bude mít rozhodující slovo hmotnost hvězdy v době svého zániku.

Když bude hvězda velice hmotná a vznikne z ní černá díra, dojde k tomu, že díky obrovské gravitaci, kterou začne na okolí díra působit, si začne přitahovat okolní hmotu (mezi kterou patří i planety) a doslova své děti (planety) pohltí do svého středu, kde budou navždy sloučeny s ostatní hmotou, kterou černá díra během svého života pohltí. Než k tomu však dojde, bude planeta rozervána na kousky slapovými jevy, které při tak obrovské gravitaci budou působit i na relativně malé vzdálenosti.

Jestliže bude hvězda středně hmotná, dojde k tomu, že zakončí svůj život jako neutronová hvězda. Při tomto konci hvězdy je pro planety nejnebezpečnější část, kdy se hvězda rozhodne zbavit pláště a exploduje v podobě novy, či supernovy. Při tomto výbuchu vyvrhne většinu své hmoty do okolí, která bude na své cestě od hvězdy nemilosrdně spalovat vše, co se jí postaví do cesty na odpor. Při této katastrofě by teoreticky mohly planety přežít, ale byly by spálené, roztavené, sežehnuté a zamořené radiací. Jedinou šanci by měly pouze ty planety, jenž by obíhaly v dostatečné vzdálenosti od hvězdy a tím pádem by se k nim proud hmoty nedostal. V tu dobu by je čekal osud věčné oběžnice kolem mrtvé hvězdy, která vysílá do vesmíru pouze rádiové záření.

Jestliže se ale bude jednat o lehké hvězdy (přibližně naše Slunce), dojde na sklonku života k tomu, že se umírající hvězda začne rozpínat do podoby rudého obra, který při svém zvětšování bude ze začátku tavit planety a ke konci je pohlcovat do svého povrchu. Když se hvězda roztáhne do svého maxima a začne se opět smršťovat do podoby bílého trpaslíka, nebudou blízké planety již existovat a ty vzdálené budou míti roztavený povrch. Přeživší planety budou podobně jako v předchozím případě odsouzeny k věčnému obíhání mrtvé hvězdy. Nemějte ale obavy o svůj život na naší planetě, protože tento osud by měl potkat naší planetu asi až za 5 miliard let.

Zničení planety vlivem srážky s jiným tělesem - seriózní

Tato teorie vychází z předpokladů, že by oběžnou dráhu planety proťalo velice hmotné těleso, které by se s planetou srazilo. Při této srážce by mohlo dojít k několika možným scénářům. První je, že by planeta přestala existovat - vlivem srážky by došlo k totální zkáze planety, která by se roztříštila na milióny menších kousků, které by pokračovaly v oběhu kolem hvězdy (takto podle jedné teorie vznikl Pás asteroidů ve Sluneční soustavě). Za druhé by došlo pouze k tomu, že by byla planeta odkloněna ze své původní dráhy směrem ke hvězdě. Postupem času by se planeta přibližovala stále více ke hvězdě, která by v blízkosti začala opět tavit její povrch, až by došlo k vypaření planety, či k její srážce s hvězdou.

Zničení planety vlivem inteligentní činnosti na povrchu - fikce

Teď se dostáváme mezi teorie, které jsou založeny převážně na představě zničení planety inteligentními tvory na jejím povrchu vlivem jejich činnosti. Většina z nás si jistě vybavuje některou z mnoha diskusí o konci světa vlivem atomové války, která mohla proběhnout v minulosti během Studené války mezi Východem a Západem. Teď se nebudeme zaobírat případy, kdy by došlo "pouze" k vyhlazení veškerého života na planetě, ale k případu, kdy by díky výbuchu došlo k posunutí oběžné dráhy planety. Opět jako v předcházejícím případě by došlo k postupnému přibližování planety ke hvězdě, která by pozvolna začínala tavit povrch planety. Průběh takovéto katastrofy by vypadal asi takto: V první fázi by planetu postihla nedozírná sucha, která by přímo vedla k celokontinentálním požárům, které by zničily většinu již tak mrtvé vegetace. Jak by se planeta přibližovala ke hvězdě, začínala by se vařit voda ve světových oceánech, které by se počaly vypařovat, dalším stádiem by byl počátek tavicího procesu, který by začal přeměňovat povrch planety v jedno obrovské lávové pole, které by se rozlévalo po celé planetě. V této době by již nemohl na povrchu a asi ani na planetě existovat život, takže by nikdo nemohl přihlížet tomu, jak se celá planeta vypařuje...

Zničení planety pomocí zbraně - fikce

Tak tato teorie je vysloveně fikce, která se zatím nachází pouze ve sci-fi knihách či filmech. Většinou se v těchto příbězích jedná o vesmírnou loď, která má na své palubě tak mocnou zbraň, že je schopna zničit celou planetu. Princip této superzbraně by mohl být založen na několika principech. Za prvé by se dal vyrobit ohromný laser, který by rozřízl planetu na několik částí a tím pádem ji odsoudil k smrti. Další technická možnost je orbitální bombardování a pomocí něho odklonění planety směrem ke hvězdě (viz výše). Také by se teoreticky dala vyrobit zbraň, která by působila na principu, že by rozbíjela atomové vazby mezi látkami, což by vedlo k rozpadu planety na prach. To je pouze několik málo teorií, kterak by bylo možno zničit planetu. Musíme jen doufat, že se tato fikce nikdy neuskuteční a že lidstvo nikdy nebude chtít zničit nějakou planetu, či aby lidstvo nikdy nepotkalo žádnou rasu, která by měla tuto superzbraň v arsenálu.